Duchovní stav Země k 8.8.2010

text uverejňujeme v pôvodnom znení

Jen málokdo z lidí je schopen poznávat to, co je opravdu skryto v budoucím čase. A také jen velmi málo lidem bylo vždy po celý čas historie lidstva na Zemi umožněno „vidět“ do budoucích událostí. Těmto lidem nebylo nikdy veřejností věnováno tolik pozornosti, kolik mělo být. Žel, právě ku škodě celých následujících generací.

Znalost účinkování velikých Zákonů Stvoření dává tak trochu možnost „vidět“ do budoucí doby každému, kdo se poctivě snaží těmto zákonům porozumět. Porozuměním je zde myšleno získání si osvědčení znalosti jejich účinkování v mnoha okamžicích a situacích.

Zákony Stvoření jsou ve své dokonalosti trvalé, neměnné! Avšak odstíny jejich projevů se mění téměř neustále, vždy podle toho, v jakých spojitostech dochází k naplnění jejich účinků. Proto je potřebné znát účinky, projevy zákonů. Čím širší je u člověka znalost souvislostí při pozorování všech dějů, plynoucích okolo něho, tím hlubší je vhled do vzdálených vláken, která se, podobna dlouhým svítícím kořenům, táhnou z minulosti skrze přítomnost do budoucnosti.

Tak zkušený pozorovatel může vidět v mnohém dění odehrávajícím se v přítomnosti také i počátek dějů v minulosti, jež je možné nazývat příčinou, která však táhne se dále a směřuje právě přes přítomnost ještě dále k budoucnosti, v níž je pak možné očekávat vrchol návratu následků všeho, co bylo zaseto do „půdy Stvoření“, do neviditelných vláken pravěčných Zákonů.

V dnešním čase je zde na Zemi velké množství vláken, valících se mocně z minulosti k bodu, kdy začnou se stále intenzivněji tato vlákna projevovat ve svých následcích.

Mnohé se ve svých počátcích začíná ukazovat již nyní, v čase přítomnosti. Energie vláken řítí se od vzdálených příčin k vybití v následcích, které se formují stále zřetelněji, viditelněji pro každého z lidí právě již v dnešní době.

Jen se podívejme na zásadní změny v počasí!

Jen sledujme dále pozorněji svět rostlin i zvířat. Každý, kdo je jen trochu vnímavější, může to vidět!

Zcela zásadní proměny, které se budou ve výsledku dotýkat každého z nás lidí, blíží se k Zemi! Co však může v tom pozorovat ten, kdo vidí do vláken Zákonů Stvoření?

Každý moudrý člověk měl by v tom vnímat, že je zde čas na naléhavou proměnu dosavadního smýšlení a jednání lidstva. Každý jednotlivec v dění, které nás obklopuje, a které právě začíná se měnit neuvěřitelnou rychlostí, může nacházet svoji vlastní cestu, vedoucí k překonání všech dějů, které jsou nyní ještě teprve před lidstvem, dějů, které nám nepřinášejí v sobě pro budoucí dobu nic lehkého.

Mnohé se bude muset změnit!

Tak mnohé se bude muset změnit!

V plné důslednosti neuvědomuje si to ještě téměř nikdo z nás.

Všechno musí být nové! Takový je požadavek, snášející se k lidem na Zemi z výšin Stvoření.

Všechno od toho nejzákladnějšího! Tím nejzákladnějším je na prvním místě již jednou provždy probuzení dobra a čisté, nestrojené pokory v duši i myšlenkách člověka. To je však, jak se to ukazuje, pro nás to nejtěžší.

Přestože moudří lidé vidící budoucí děje již dávno před dnešní dobou varovali a naléhali na lidstvo, aby se otevřelo dobru a vpustilo do svých niter jas, jenž je součástí veškerého díla Stvoření, lidé nedbali a ještě i dnes nedbají na tato dávná varování.

             I dnes, přestože se nacházíme v čase počátku velkých událostí a změn ve vesmíru i v přírodním světě na Zemi, nepovažuje největší část lidí vůbec za nijak potřebné zamýšlet se nad sebou samým, aby si zodpověděli nejdůležitější otázky smyslu svého bytí zde na Zemi.

Lidé neptají se po skutečně důležitých otázkách a zabývají se bláhovostmi, aby si jimi vyplnili svůj život na Zemi, jenž jim byl přitom milostivě darován k pochopení účinků Zákonů Stvoření.

Největší část lidí nevidí do budoucích časů ne proto, že jim to nebylo vyššími proudy Stvoření umožněno, nýbrž jen a jen proto, že sami nechtějí.

Nechtějí znát zákonitosti působící v díle Stvoření, zákonitosti působící okolo nás, neboť se obávají přílišné zodpovědnosti za sebe sama, která by jim z toho přirozeně vyplývala. Tuší, že vědění o pravém smyslu jejich bytí by jim nutně přineslo potřebu mnohé změnit. To nechtějí, a tak raději zůstávají nevědoucí, následujíce tak úsměvný obraz pštrosa, strkajícího svou hlavu do písku. Myslí si, že když oni souvislosti o působení Zákonů ve Stvoření neznají, že tyto vůči nim nepůsobí.

Proto jim také každá nová událost, která přichází k projevu jako následek minulosti, připadá jako nepochopitelný výsledek náhod, mající podobu nespravedlivého zasahování přírodního světa do vyspělé lidské civilizace.

Bláhoví lidé. Mnohým z nich není možné ještě ani dnes cokoliv říkat o budoucí době, která se blíží. Nechápali by ničeho, a slova, jakkoliv dobře míněná, považovali by jen za škarohlídské strašení budoucností, o které z jejich pohledu nemůže nikdo vědět nic.

Ano, tak to je s největší částí dnešního lidstva na Zemi. Takový je stávající duchovní stav! Otupělost a pohodlnost vůči jakémukoliv přemýšlení o vážných věcech.

Kéž by se to změnilo k lepšímu!

Tak mnohé by se usnadnilo ve svém prosvětlení. Kdyby to lidé věděli, mnozí by jistě neváhali se ve svém životě posunout dále, neboť je velmi mnoho těch, kteří nejsou ve svém nitru špatnými, nýbrž jsou jen vlažnými.

Vlažnost je však stav, který Stvoření dlouhodobě nesnese. Člověk bude se muset brzy rozhodnout konečně:

Buď, a nebo!

Snad se tedy v nastalých časech ještě probudí lidé, kteří jsou ve svých srdcích dobrými.

redakce ao-institutu

.